Jdi na obsah Jdi na menu
 


GC radi provokujú bohatých a slávnych iPunk.cz [24.4.08]

27. 4. 2008

Good Charlotte rádi provokují bohaté a slavné

24.04.08, 20:57

good-charlotte-joel-madden.jpgNedávno se v Praze odehrál ostře sledovaný koncert amerických Good Charlotte. Naší redakci se podařilo najít čas v nabitém programu Joela Maddena a Deana Butterswortha, kteří si s námi popovídali o tom, jaké to je být slavný, co si myslí o kriticích své tvorby a nástinili nám, na co se můžeme těšit u jejich připravované desky...

Začnu vědomostní otázkou. Předpokládám, že nyní jste poprvé v České republice. Co víte o naší zemi?
Joel: Nevím nic. Vím, že Praha je krásné staré město a AFI tu natáčeli videoklip a vyprávěli mi, jak skvělé to tu je. To je vše, co mi kdy kdo o České republice řekl, takže jsem se těšil, až uvidím Prahu, protože jsem slyšel, jak je úžasná.

Dean: Přátelé, kteří tu byli, mi řekli, a viděl jsem to v knihách, jaká je tu velkolepá architektura. A také jsem slyšel zvěsti, že tu jsou nádherné ženy.

To nejsou zvěsti, potvrzuji si to každý den na vlastní oči. Před několika lety jste nahráli “The Chronicles of Life and Death“. Dojem z této desky byl poměrně rozporuplný. Nyní je to přibližně rok po vydání dalšího alba s názvem "Good Morning Revival“. Splnilo vaše očekávání?
Joel: Jasně! Musíte porozumět, že cílem naší kapely je být tu, když už všechny ostatní skupiny nejsou. Dlouhověkost naší kapely je tou nejdůležitější věcí. Prodeje desek budou dělat tohle (ukazuje rukou vzestupnou a klesající křivku). Tahle nahrávka byla méně úspěšná, než Chronicles, ale ty nám zase daly příležitost vyrůst z "The Young and the Hopeless“, kde jsme byli ještě děti. A kdybychom udělali "The Young and the Hopeless“ znovu, myslím, že bychom teď byli v koncích, protože si nemyslím, že by od nás jako od dospělých lidé přijali odlišnou hudbu. Teď je nám 29, všichni se blížíme k třicítce. Musíme dělat muziku, s kterou můžeme vyjít na pódium a věřit v ní.

Dean: Musíte taky využívat příležitostí.

Joel: Rostete, posunujete hranice, jak můžete, abyste se tu udrželi. "The Young and the Hopeless“ byla opravdu úspěšná deska, ale kdybychom ji udělali znovu, vystavili bychom se riziku, že se na nás všichni budou po zbytek života dívat jako na ty děti, a to by nám zavřelo dveře, abychom jednoho dne udělali baladu nebo jakýkoliv druh desky, který bychom chtěli. Takže cílem je jít dál s každou nahrávkou, tak abychom mohli udělat další desku a nebyli zapomenuti. Viděli jsme stovky kapel odcházet a přicházet od té doby, co jsme v roce 99 nahráli naše první album. Viděli jsme tolik kapel přijít a odejít a my jsme pořád tady, pořád koncertujeme. Nedávno jsme hráli na vystoupení s Muse, 30 Seconds to Mars, Chris Kornellem a Korn. Abychom měli možnost stát na pódiu a hrát s takovými kapelami, museli jsme natočit jednotlivé desky. Popravdě je to o vizi, kam chceme jít, a kde chceme být v dalších deseti letech. Musíte využít šance.

Dean. Ve všem souhlasím s Joelem.

Je tu však něco, co byste udělali z dnešní perspektivy jinak? Nebo jste se vším spokojeni?
Joel: Jsou tu věci, které bych udělal jinak. Mám pocit, že když jsme byli mladší, byli jsme trochu naivní a občas jsme dělali věci, kdy jsme věděli, proč to děláme, ale nepochybovali jsme o tom, protože jsme byli tak mladí a horliví. Kdyby nám vydavatelství řeklo, ať jdeme udělat rozhovor s tamhletím populárním časopisem pro děti, nepoznali bychom rozdíl. V tomhle jsme byli tak mladí a nezkušení. Dnes už bych to neudělal. Kdyby se mnou chtěl dělat rozhovor například Tiger Beat (populární americký časopis pro dospívající - pozn. red.), odmítl bych. Není to hudební časopis. Věci, o kterých se nyní hodláme bavit se týkají hudby. Museli jsme se to naučit, tím, že jsme to udělali a následně zjistili, že jsme to dělat neměli. Nelituju toho, ale když jsme byli mladší, nevěděli jsme, jak říct ne. Teď odmítáme pořád.

Dean: Děláš to, co děláš, včetně tebe, každého na této planetě. Když se potom ohlédnete, ne všichni byli dokonalí. Můžeme se podívat na náš poslední rok jako kapely a říct, že například tohle nebylo úplně ideální, tak už to nedělejme. Životem se učíme, správně?

Joel: Zrovna máme nového manažera po devíti nebo deseti letech a to vyplývá z toho, že jsme konečně dost staří a zkušení, abychom řekli: „Nezacházíš s náma dobře, jsme dospělí, my jsme ta kapela.“ Chápeš, co tím chci říct? Manažeři, vydavatelství nikdy nebudou hudebníky. Nikdy nebudou v kapele, což je důvod, proč jsou to manažeři a vydavatelství. Nerozumí hudbě, nerozumí fanouškům a neví, jak se k fanouškům chovat, když se díváte, co se okolo děje. Když jste mladí, hodně nezkušení, tak nevíte. Nejlepší věcí, kterou jsme získali se zkušenostmi je schopnost říct: „Nezajímá mě, jestli tohle prodá takový počet nahrávek, nezajímá mě, že kvůli tomu ztratíme peníze. Tohle není v pohodě, nebudeme to dělat, protože to není správné pro naše fanoušky.“ A myslím si, že tohle je největší oběť, která mohla ublížit našim peněženkám, ale udržela nás tu.

Jak jste řekli, snažíte se jít dál s každou další deskou. Přesto jste si na svůj poslední počin "Good Morning Revival“ opět vzali producenta Dona Gilmora, který dělal vaše debutové album. Jak vznikalo takové rozhodnutí?
Joel: Nahráli jsme dvě desky s Ericem Valentinem a bavili jsme se při tom, ale u té poslední byl zaneprázdněný jinýma věcma. Takže jsme zavolali Donovi, protože jsme se během těch let od první desky stali přáteli. Líbí se mi, co udělal s Linkin Park a jak se mu povedli Dashboard Confessional. Pracoval na některých deskách, které jsem si opravdu zamiloval. Ptal jsem se ho: „Myslíš, že bys pro nás mohl udělat úplně novou desku s jiným zvukem?“ Chtěli jsme udělat něco zcela odlišného a on nám potvrdil, že to dokáže. Sešli jsme se, poslechli nové věci a on souhlasil. Zrovna v tuto chvíli začínáme pracovat na nové desce. Nevím, s kým budeme spolupracovat, ale půjdeme za něčím úplně jiným. Tehdy to však byla správná věc, dávalo to smysl.

Už máte nějakou bližší představu o nových věcech?
Dean: Vždy chcete mít především skvělý song. Pracujeme, skládáme dohromady skvělé skladby a mám pocit, že chceme zkusit udělat něco rockového, mám pravdu?

Joel: Jasně, vychází z toho vlastně nejspíš rocková nahrávka. Přes riziko konceptní desky, protože ty jsou teď v koncích, mám pocit, že by to mohlo nést prvky teatrálního dramatu, ale je ještě brzo mluvit, o čem to bude. Nevím, jestli to bude politická nahrávka, ale rozhodně bude mít jiný námět než ta poslední.

Co se týče zvuku. Budete pokračovat v používání syntetizátorů a kláves jako na poslední desce?
Joel: Nevím, jestli budeme dělat synťáky. Spíš máme pocit, že bychom použili živý orchestr a podobné věci. Synťáky nahradily orchestr na naších dvou posledních deskách, ale když si poslechnete ty dvě alba předtím, uslyšíte smyčce, které chceme opět použít.

Váš první singl z "Good Morning Revival" s názvem The River přinesl hosty v podobě členů Avenged Sevenfold. Jak jste k tomu došli?
Jsou to naši blízcí přátelé. Žijí v LA a spolupracujeme spolu už léta. Přišli do studia, poslouchali tu skladbu a já jsem jim navrhl: „Hoši, chcete se přidat?“ Souhlasili, takže se to vše odehrálo v průběhu několika hodin. Matt nazpíval vokály a Sin se přidal s kytarou, což se zdálo fajn. Nebylo to nic plánovaného, prostě se to stalo.

V době kdy jste vydali "The Young and the Hopeless“, popisovali jste sami svou kapelu jako „new school punk-rock“. Nyní, když došlo k takové změně vaší hudby, jak byste se popsali nyní?
Dean: Post-new schol-pop-punk, disco, rock’n’roll. Dobrá hudba. Jsou to různé druhy věcí. Nakonec je to však vždy rock a pop.

Slyšel jsem, že při nahrávání "Good Morning Revival" jste připravili velké množství demo skladeb, které nakonec nebyly použity. Co se s nimi stalo?
Joel: Jsou v mém počítači v šatně.

Dean: Takže je máme.

Joel: Možná je jednoho dne vydáme pro naše fanoušky. Mohli bychom prostě udělat celou desku plnou nevydaných songů a demo skladeb.

Dean: Nebo možná ještě lepší bude, když se na ně třeba zase podíváme. Může tam být riff nebo dva, které by se mohly do něčeho použít v budoucnu.

Během vaší kariéry jste měli problémy s bubeníky. Nyní je vše vyřešeno a máte člověka, který je zkušenější než zbytek kapely. Jaký vliv to na vás má?
Joel: Je to úžasné. Je zřejmé, že byl na turné s několika opravdu skvělými umělci jako Ben Harper nebo Morrissey. Podařilo se mu výrazně dát kapelu dohromady. Je úžasné mít jistého, spolehlivého bubeníka, který je vlastně jeden z nejlepších bubeníku, co se tu pohybují, a každý to ví. Myslím si, že spousta bubeníku sleduje kapelu, aby pozorovala toho našeho, protože je tak dobrý. To vynáší naši hudbu na úplně novou úroveň, protože když hrajeme na živo, je to zcela o něčem jiném

Dean: Pak ti dám po rozhovoru těch sto dolarů. Já jsem kluky potkal asi rok a půl po jejich prvním albu, kdy jsem měl možnost spolupracovat s Benjim a Joelem. Nyní jsem v kapele něco přes tři roky a řeknu ti, že je to ta nejzábavnější skupina, s jakou jsem kdy hrál. Měl jsem možnost pracovat se spoustou různých lidí, ale tady to je jako rodina a všichni spolu vychází opravdu dobře. Je to nesmírně pohodové prostředí, když jsme na cestách. Není tu žádné napětí. Prošli jsme si situacemi, které byly do jisté míry nepříjemné a mám pocit, že se staly z nějakého důvodu. Miluju tuhle kapelu a jsem rád jednou z jejích součástí snažící se dostat ji na vyšší úroveň.

good-charlotte-dean_butterworth.jpg Vašemu koncertu v Praze se dostávalo obvyklé mediální pozornosti, ale když se objevila zpráva o příjezdu Benjiho přítelkyně, každý o tom začal mluvit, všude jste se o této události mohli dočíst. Jaké to je, žít takhle ve světle reflektorů s neustálou pozorností medií?
Joel: Je to zvláštní, protože se to děje jakoby někde venku. My jsme tady, není to součástí našeho života. Jsme kapela, ona je jenom holka, s kterou chodí. Nemyslíme na to. Nevidíme televizní noviny, nečteme časopisy.

Dean: Vystoupíme z autobusu, jdeme sem a bavíme se s tebou. Vše, na co se soustředíme, je jenom nás pět snažících se dnes odehrát co nejlepší show. To je naše práce. Ukázat se a zanechat všechny osoby v té místnosti spokojené.

Joel: Je to zvláštní, když jste na turné, protože jste jakoby v bublině. Nemáte televizi nebo časopisy na čtení. Je to jiné. Předpokládám, že máme štěstí, protože to stejně není nic senzačního. Někde je například nějaká žena s dětmi ve svém domě, kterou velmi zajímá tohle, spíš než poslouchání hudby. Myslím si, že většina lidí v našem věku je jako my. Můžeme s nimi zajít na pivo. Jsou to většinou zprávy a lidé středního věku, u nichž se nic neděje, a tak se starají o podobně věci.

Dean: Souhlasím s ním.

V minulosti jste sami napsali skladby jako Lifestyles of the Rich and Famous nebo Riot Girl, kde zmiňujete slavné. Nyní se pohybujete mnohem blíž jejich světu a potkáváte je. Stojíte si stále za těmito skladbami?
Joel: O tomhle jsme mluvili v našem předchozím rozhovoru. Význam těch songů pro mě nyní znamená víc než kdy dřív, protože žiji v Hollywoodu a vídám lidi, kteří si neváží toho, co mají. Vyrostl jsem z ničeho a nikdy jsem nebral jako samozřejmost, že máme fanoušky a nikdy jsem nebral jako samozřejmost, že bych se tím mohl živit nebo mít peníze. Pořád chci ty peníze a pořád chci jejich problémy a ten úspěch, protože podlé mého se s tím vypořádávám správným způsobem, protože si toho vážím a ani si nestěžuju. Můj život, mé soukromí je neustále narušováno. Mohl bych si stěžovat na tyhle věci, které nejsou opravdovými problémy. Opravdové problémy jsou ve světě. Lidé hladoví, žijí na ulicích. Já si žiju jako král, takže jsem šťastný. Šťastnější než kdy předtím a chci jenom udělat další desku, která lidem vyrazí dech, a vydat další song jako Lifestyles, protože je dobré některé lidi nasrat. Oni jsou nasraní, protože vědí, že máte pravdu. Nebudu se kvůli nikomu měnit. Tak jsem prostě v Hollywoodu vedle lidí, s nimiž se neshodnu v tom, co dělají.

Už se ti od nich dostalo nějaké zpětné reakce?
Joel: Myslím si, že lidé se budou vždy cítit trochu zaraženě kvůli našemu vzhledu, což jsem vlastně nikdy pořádně neřešil. Většinou mi lidé neřeknou, jestli se mnou mají problém, protože si myslí, že jim vrazím jednu do obličeje. Ale to neudělám, s lidmi jsem zadobře. Jednou mi Kanye West řekl, že se mu nelíbí Lifestyles, protože je jenom o černoších. To je směšné. Tvrdil, že jsem rasista. Odpověděl jsem mu, že rasista je on, když si to o mě myslí. Ta skladba je o životním stylu bohatých a známých. Je o známých lidech stěžujících si na jejich peníze a problémy, které nejsou opravdovými problémy. Ale cením si toho na něm a nyní jsme přátelé, protože mi pověděl, co si myslel, a já jsem se nebál mu říct, co si myslím zase já. Kdykoliv někoho kritizujete, je to kontroverzní, ale my nejsme kontroverzní kapela. Jsme jenom hodně sarkastičtí ohledně toho všeho. Myslím si, že je to celé hloupé. Myslím, že sláva je směšná. Nikdy jsem se s ní necítil pohodlně a stavět někoho výš než ostatní se mi zdá pošetilé. Jsi stejný jako já, všichni jsme si rovni. Je to srandovní, když se lidé hádají o naší kapele, protože jsme s ní začínali v našem podělaným pokoji v patnácti letech. A teď to lidé řeší.

Co stížnosti některých fanoušků stěžujících si na změnu vašeho projevu?
Joel: Samozřejmě neustále někdo přichází se stížnostmi, ale jak jsem řekl v předchozí otázce, připadá mi to směšné, protože většina těch, kdo něco tvrdí ani nejsou našimi fanoušky. Většinou je to jenom nějaké děcko na webu, které ani naši skupinu nezná. Myslím si, že je to komické, protože jsem nikdy nečekal páté album. Potažmo jsem nečekal, že by vůbec vyšla naše první deska. Čekal jsem, že budeme do konce života jezdit na turné v dodávce. Být u pátého alba mi připadá jako dostatečný argument. Takže když někdo něco říká, jsem v pohodě. Myslete si, co chcete.

Dean: Mluvil jsi o zvuku skladeb? Chci říct, že tahle deska (ukazuje na "The Young and the Hopeless") zní jinak než první, která zni jinak než třetí.

Joel: Ta druhá byla nejlepším obdobím mého života. Když jsem tu desku nahrával…

Dean: Řekněme, že by tu byly čtyři tyhle desky ("The Young and the Hopeless"). Nejspíš bychom byli vyřízení jako většina kapel, které by se pokusili udělat čtyři takové nahrávky. Každá jiná skupina, která chtěla zkoušet dělat věci pořád dokola je v prdeli. Musíte se měnit, pokoušet se objevovat sám sebe a být kreativní.

Joel: Chci říct, zkus jmenovat kapelu, která se objevila společně s námi a je v současné době významná pro hudební scénu.

Dean: Buď jsou zapomenuti nebo se rozpadli.

Joel: Nebo nejsou důležití. Nechci urazit ty skupiny, protože spoustu z těch, co se objevili společně s námi, miluju, ale už na nich nezáleží.

Dean: Mohl bys pravděpodobně vyjmenovat kolem 10 z nich v asi třiceti sekundách.

Tak to zkuste.
Dean: Odmítavě: Všechny je máme rádi.

Pojďme tedy na trošku odlehčenější typ otázek. Kdybyste si mohli vybrat libovolné místo konání, město a sestavu skupin, kde by to bylo, jaké kapely byste si vybrali a proč?
Joel: Praha

Dean: Tady v tomto místě (Kongresové centrum)

Joel: S podělanýma Good Charlotte, Green Day.

Dean: Korn, můžeme je tam dát?

Joel: Něco jako festival, správně? Dejme tam Korn, smetli by nás z pódia, ale… Good Charlotte, Green Day, Muse, kurevsky úžasná kapela na živo, a The Hives.

Dean: The Hives jsou skvělí. Hráli jsme s nimi včera večer.

Joel: Dejte tam My Chemical Romance, mladým by se to líbilo… a Fall Out Boy… a jaká další kapela by byla opravdu dobrá, kterou by mladí milovali? Někoho z Anglie. Kaiser Chiefs by byli hodně dobří.

Všichni máte tetování Good Charlotte. Co bylo nejzajímavější tetování s tématikou Good Charlotte, které jste kdy viděli na někom jiném?
Joel: Jedna holka měla text našeho songu Hold On vytetovaný podélně na ruce. Celý text a myslím si, že to bylo hodně drsný.

Dean: To se mi taky líbí.

Hráli jste ve filmu Not Another Teen Movie a pravděpodobně jste ho i potom viděli. Jaký to byl pocit koukat na film a najednou tam vidět sami sebe?
Joel: Ten film byl tak stupidní, až to vyznělo opravdu vtipně. Ale být tam a dívat se na to, to byl úlet, protože jsme byli tak mladí v té době, kdy jsme ho natáčeli. Byl jsem z toho tehdy dost nadšený. Osobně jsem si myslel, že ten film byl hodně zábavný, takže to bylo super.

Pojďme k poslední otázce. Řekněte cokoliv vašim fanouškům, politikům, komukoliv…
Joel: Chci jenom poděkovat našim fanouškům tady .

Dean: Několik jsem jich potkal venku, když jsem se vracel, a jsou super. Chceme po koncertě potkat co nejvíc lidí to půjde. Poděkovat jim za všechny ty roky podpory.

Joel: Co se politiky týče, jsme nadšeni z volby nového prezidenta, na což čekal celý svět. Podle mého je Obama tím správným člověkem na tuhle práci. Doufejme, že ji dostane. Reprezentuje pro Ameriku opravdový vývoj a změnu.

Dean: Snad pomůže změnit naši ekonomiku, protože člověk, který v tom úřadě sedí teď, to celé kurví. A díky tobě za trpělivost a čas.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

BEST software for captcha breaking!

(MashaCluch, 12. 12. 2017 21:36)

Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!

Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.

juchu :D

(skippy, 29. 4. 2008 22:30)

wow.. ale zalozit taky spolok.. krasne!!
uzastny je.. to je pravda..a to mas aaaaaaaaaaabsolutnu pravdu s tou paris :D
jak ked som to citala tak som nahodila taky velky demonsky usmev o ktorom ani som nevedela ze vo mne je.. ale ten krasny pocit... haha.. paris joel ta nema rad.. nieco sa vo mne pohlo :D krasn ze nie sme na zemi sami!!!

Parissssnake

(riot, 28. 4. 2008 21:49)

spolok milovníkov Deana Butterwortovského :). Všimli ste si, ako Joel odfajčil Paris? "...Jsme kapela, ona je jenom holka, s kterou chodí. Nemyslíme na to." Neviem, možno mi šibe, ale ja tam fakt vidím iróniu a sarkazmus z Joleovej strany... :)

jajaaaaaaaj

(skippy, 28. 4. 2008 21:16)

waw... Dean je ako stvoreny pre GC... zoslali ho z neba :D
vazne ho zerem.. fakt je super.. myslim ze do koncetru som ho brala este stale ako takeho "prechodneho" alebo tak.. ale on je vazne nas..a som na to pekelne hrda ludia.. mozem pokojne chodit po ulici a kridat Milujem Deana lebo je GC a je najuzastnejsi bubenik na svete :)